Jedním z prvků, který zásadně spoluvytváří charakter mongolské společnosti je bezesporu hudba. Hudba je tradiční součástí mongolské kultury, je všudypřítomnou součástí veřejného prostoru, mezilidských interakcí a životních situací a mocným způsobem se podílí na dojmu, který si návštěvník Mongolska odnáší. V několika následujících řádcích si dovolím nabídnout několik pohledů do světa mongolské hudby.
Dlouhá píseň (Urtyn duu)
Je tradičním hudebním projevem mongolů. Název žánru „Dlouhá píseň“
vychází z techniky, kdy jsou slabiky textu písně výrazně prodlužovány.
Píseň, která má deset slov tak při interpretaci může trvat i deset
minut. Lyrická témata těchto písní vycházejí z oblastí filozofie,
náboženství, citových vztahů a společným rysem je velmi často symbol
koně, který se opakovaně prolíná písní. V oblasti východního Mongolska
bývá interpret „dlouhé písně“ zpravidla doprovázen žesťovým
nástrojem „morin-khuur“ (koňská hlava) a původním
dechovým nástrojem „limbe“. V oblastech západního
Mongolska pak bývá typicky dlouhá píseň zpívána bez doprovodu hudebních
nástrojů.
[http://www.youtube.com/watch?…]
Koňská hlava (Morin-khuur)
Morin-khuur je typickým mongolským žesťovým hudebním nástrojem, který je
zároveň symbolem země. Nástroj má dvě struny. Ohledně tvaru hlavy
nástroje se vedou živé diskuse. Někteří badatelé se domnívají že hlava
ve tvaru koně svědčí o tom, že nástroj byl původně pomůckou při
šamanských rituálech, protože podobné zakončení mají
i šamanské hole.
[http://www.youtube.com/watch?…]
Jiné tradiční hudební nástroje
Dalšími hudebními nástroji používanými v tradiční mongolské hudbě
jsou shanz (třístrunná loutna s dlouhým krkem podobná
čínskému nástroji sanxian nebo japonskému
shamisen), yoochin (dulcimer podobný
čínskému yangqin), khuuchir (housle ve
tvaru luku), yatga (nástroj podobný citeře příbuzný
s čínským guzheng) everburee (lidová
hoboj), khel khuur (harfa), tobshur (loutna),
ikh-khuur (basová morin-khuur), a
bishhuur (dechový nástroj zvukem podobný klarinetu).
[http://www.youtube.com/watch?…]
Hrdelní zpěv
Hrdelní zpěv je asi nejznámější tradiční hudební forma v Mongolsku
známá jako hoomii. Je rozšířená v celé zemi, ovšem
mezinárodní ohlas získali především tuvinští interpreti. Tato vokální
technika je charakteristická produkcí dvou odlišně slyšitelných tónů
současně. Jedná se o nízký tón nebo hučení odvozené od základní
frekvence vibrace hlasivek a vyšší melodické tóny, které vytváří
zpěvák svými ústy, které slouží jako filtr, propouštějící pouze jeden
tón ze základní nízké (hučivé) série.
[http://www.youtube.com/watch?…]
Dvorní hudba
Má původ v autonomních oblastech Číny – tzv. Vnitřním Mongolsku.
Historicky souvisí s působením 15 sborů dvorní hudby na dvoře
posledního mongolského Velkého Chána Ligdana na přelomu 16. a
17 století.
[http://www.youtube.com/watch?…]
Současná populární hudba
Přestože střední proud současné mongolské hudební scény zpravidla nemá
mezinárodní dosah, v zemi samotné má tato oblast obrovskou oblibu. Hudební
projekty vznikají zejména v oblasti popu, rocku, hip hopu, a alternativě
(alt rock, heavy metal).
Na popové scéně dominují chlapecké skupiny jako Camerton,
Nomin Talst, a Motive, dívčí skupiny
Kiwi, Emotion, 3 ohin a
Lipstick a sóloví interpreti jako Sarantuya,
Serchmaa, Delgermörön,
Bold, BX a známá
Ariunaa.
Součástí alternativy jsou skupiny jako Nisvanis,
Night train a Lemons a na rockové a
folkrockové scéně dominují the Pilots, Sovol
Erdene, Altan Urag a jiní.
[http://www.youtube.com/watch?…]
[http://www.youtube.com/watch?…]
[http://www.youtube.com/watch?…]
[http://www.youtube.com/watch?…]
Klasická hudba
Součástí mongolského odkazu je i tradice klasické hudby a baletu.
K rozvoji těchto oblastí umění docházelo především ve druhé polovině
20. st. pod patronací socialistických vlád. V tomto období se
protagonisté zaměřovali především na ruské/sovětské autory klasických
děl. Souběžně potom k rozvoji klasické hudby přispívali i mongolští
autoři jako E. Agvantseren, G. Altanhuyag,
L. Mördorj.
[http://www.youtube.com/watch?…]
***Použité zdroje: ***
[http://en.wikipedia.org/…_of_Mongolia]
http://youtube.com
rst